Atyopsis moluccensis

Atyopsis moluccensis patří mezi největší a nejzajímavější krevetky chované v našich sladkovodních akváriích. V některých zdrojích ji můžeme najít pod synonymem Atya moluccensis, dále pak Atya armata, Atya bisulcata, Atya lineolata a dalšími. Ustálený český název stejně jako většina sladkovodních krevet nemá, častými obchodními názvy jsou Wood shrimp, Bamboo shrimp a Radgarenele. Narozdíl od populárních řasožravých krevetek nezbaví nádrž přebytků řas, ale pár Atyopsisů se může stát krásnou dominantou většího krevetkária s mírumilovným osazenstvem.

Obr. 1:  Nahoře dvě samice (vpravo březí), dole samec

Stručná charakteristika druhu:

Domovinou jsou jí především Thajsko, Sumatra, Jáva, Borneo, Papua Nová Guinea a další ostrovy či poloostrovy jihovýchodní Asie. Nejtypičtějším znakem, podle kterého je můžeme identifikovat a který je proslavil asi nejvíce jsou první a druhý pár končetin (chelipedy), které jsou zakončeny filtrujícími vějířky, do kterých krevety lapají potravu. Vyznačují se také krátkým rostrem. Zbarvení je velmi variabilní. V našich nádržích můžeme narazit na jedince žluté, oranžové, hnědé i zelené. Záleží na podmíkách ve kterých je kreveta chována a barvě substrátu či předmětu na kterém se kreveta nejčastěji vyskytuje. Hřbetem od hlavy k ocasu vede světle hnědý až žlutý pruh. Dorůstají přibližně 10 cm. Údaje o délce života se liší. Nejčastěji se uvádí životnost tohoto druhu cca 5 let, existují však i informace o tom, že se jedinec může dožít až 10 let.

Druh má nepřímý vývoj. Po spáření a několika týdnech vývoje vajíček se líhnou larvy, které jsou řekou unášeny k ústí řeky do moře. Larvy vyžadují plně slanou mořskou vodu. V ní projdou přes mnoho instarů (vývojových stádií). Z posledního instaru se po svleku líhnou malé krevetky, které vypadají téměř jako dospělci. Tyto 1 – 1,5 cm velké krevetky následně putují přes ústí zpět do horních partií toku, kde dospívají.

Přikládám malé schéma, které znázorňuje jak popsaný cyklus probíhá v přírodě.

Schéma: Ontogenetický vývoj A. moluccensis v přírodě

Chov:

Na chov nejsou náročnější než běžně chované druhy drobných řasožravých krevet. Měli bychom jim poskytnout dostatečně velkou nádrž (alespoň 30 - 50 l). Teplota by neměla klesnout pod 18ºC, zároveň by neměla překročit 30ºC. Obzvláště vyšší teploty nejsou krevetkami dobře snášeny. Na parametry vody není tento druh nijak náročný, přidávání hnojiv však nesnáší. Atyopsisy chovám několik let a jediný úhyn více jedinců zároveň jsem zaznamenal po přidání malého množství akvarijního hnojiva (údajně vhodného ke krevetám). Podobně jako u ostatních druhů krevet je doporučována častější výměna vody. Krevetky tohoto druhu s vděkem přijímají téměř jakoukoli stravu (vločky, granule, kopřivy, nítěnky apod.), podmínkou je, že musí být rozdrcena a unášena proudem. Proudící voda je tedy jednou z podmínek dobrého chovu.

Obr. 2: Mohutná svlečka samice, která se svlékla před pářením

Rozmnožování:

O rozmnožování druhu Atyopsis moluccensis se v odborné literatuře zatím mnoho nedočteme, neboť v zajetí je odchov považován za velmi obtížný a zatím nebyl v odborné literatuře doložen či popsán.

Mnoho zdrojů uvádí, že u krevetek Atyopsis moluccensis je velmi výrazný pohlavní dimorfismus. Samci se vyznačují nápadně velkým prvním párem kráčivých končetin. Jsou však chovatelé (mezi něž se řadím i já), kteří u svých samců tento znak nepozorují. V těchto chovech je velmi obtížné rozeznat samce a samice. Při detailním pohledu je možné u samic pod karapaxem spatřit světle hnědá vajíčka. Samice jsou v těchto chovech o něco mohutnější než samci (obr.1).

Obr. 3: Samice s nedlouho oplodněnými vajíčky pod pleopodami

Páření a vajíčka:

Páření a následné nošení vajíček je možné pozorovat při vhodných podmínkách, zejména v jarních a letních měsících. Několik hodin po svleku samice (obr.2) dochází k páření, při kterém samec předá pár spermatoforů. Samice potom pleopodami (nožkami na zadečku) míchá spermie s vajíčky a následně vajíčka připevní na tyto nožky. Počet vajíček druhu Caridina japonica, který má taktéž nepřímý vývoj přes larvální stádia je uváděn až 2 000 vajec v jedné snůšce. Při velikosti Atyopsis moluccensis by tento počet mohl být ještě vyšší.

Připevněná a oplozená vajíčka samice nosí přibližně 40 dní, po které je velmi plachá. Zezačátku jsou vajíčka tmavě hnědá až červená (obr. 3), ve třetím týdnu začínají mít světlé odstíny až téměř zprůhlední.

Obr. 4: Průhledná, jeden den stará larva

Odlov larviček:

Larvičky, (obr. 4) velké 1 – 2 mm, se z oplozených vajíček líhnou několik dní, proto doporučuji samici 35 dní po oplození odlovit do samostatné nádrže, kterou můžeme dobře pozorovat. Počet larev bývá vysoký (až několik set), záleží na tom, kolik máme se samicí v akváriu samců a jak jsou plodní. Moje zkušenost je při dvou samcích na 1 samici 100 – 500 larev, což je výrazně nižší počet, než předpokládaný počet vajíček.

Obr. 5: Hlava larvy s patrným černým okem

Je tedy pravděpodobné, že pokud by měla být oplozena všechna vajíčka, mělo by dojít k páření s mnoha samci. Larvičky jsou průhledné, mají velké černé oči (obr. 5), uprostřed těla jsou dva načervenalé pruhy (obr. 6). Jakmile začneme pozorovat, že se líhnou, je třeba je systematicky s velkou trpělivostí odlovovat. Vzhledem k tomu, že jsou pozitivně fototropické, osvědčilo se mi použít k odlovu bodové osvětlení, které umístím do některého ze spodních rohů akvária, několik minut počkám a po té larvy, které přitáhlo světlo odsaju hadičkou. Takto odlovuji larvy cca jednou za dva dny, dokud se líhnou, což trvá i několik týdnů. Dva dny ve sladké vodě larvy bez problémů vydrží. Po odsátí umísťuji larvy do předem připravené nádrže se slanou vodou.

Obr. 6: Dva červené pruhy uprostřed těla jsou typické pro larvy Atyopsis moluccensis

Vybavení nádrže:

Salinita v této nádrži může již být mořská (34 ppt), nezaznamenal jsem ztráty larviček při přelovení ze sladké rovnou do slané vody. Před založením nádrže namícháme mořskou vodu. Osvědčilo se mi dvoudenní míchání soli ve vodě pomocí velmi silně vzduchujících kamenů. Po dvou dnech by měla být sůl i látky v ní obsažené dostatečně rozmíchány. Kameny odstraním z nádrže a nádrž osadím konečným vybavením – mořskými kameny s velkou pórovitostí a násadou bakterií k zakládání mořského akvária. Toto vybavení sháním v obchodech s mořskou akvaristikou. Dále mám v nádrži klasický biomolitanový filtr napojený na vzduchovací motorek. Filtrace by měla být silná, nesmí však sát larvičky. Osvětlení používám 0,5W/l s 12h periodou. Teplotu udržuji na poměrně vysoké hodnotě - 26ºC. Zvláštností akvária je, že osvětlení není umístěno zvrchu, ale zboku. Důvody k tomuto poměrně netradičnímu kroku jsou následující:

  1. Larvičky se nevysilují neustálým plaváním nahoru za světlem.
  2. Tím, že larvičky neplují nahoru, nemohou se dostat do zajetí bublin, nebo filtrační hmoty kde často hynou.
  3. Na stěně akvária, ke které jsou díky světlu i larvičky blízko se tvoří množství řas, kterými se živí.

Nadrž by měla být založena minimálně dva týdny před přelovováním. Důvodem je hlavně dosažení stabilního ekosystému v nádrži. Toto malé slanovodní akvárium udržujeme čisté především tím, že v něm larvičky nepřekrmujeme. Jakýkoli větší zásah může narušit ekologickou stabilitu této „křehké“ nádržky.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 7: Larva - velikost 5mm, stáří 15 dní

Krmení:

Larvičky krmím rozdrcenými spirulinovými tabletami, rozmixovanými artemiemi a larvami pakomárů. Dominantou krmení jsou řasy, které stírám ze sklenic s mořskou vodou, které jsou umístěny na okně. Pokud to možnosti dovolí, je vhodné krmit několikrát denně tak, aby potrava spadla na místa, kde larvičky plavou – tedy k boku akvária, který je nejblíže k osvětlení.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 8: Larva - velikost 12mm, stáří 35 dní

Znovu zde opakuji – důležité je nepřekrmit. Když jsme se zabývali problematikou množení Atyopsis moluccensis, řekl mi kolega krevetkář z Washingtonu velmi zajímavou větu, která je velmi důležitou stránkou úspěchu: „ U krevet i ryb je velmi jednoduché je překrmit, ale téměř nemožné je umořit hlady k smrti.“ Samozřejmě, že nelze brát tuto větu, zvláště u mladých larev, doslova, ale je to velmi důležitá rada na cestě k cíli.

Vyberte obrázek na serveru...Obr 9: Právě metamorfovaná kreveta

Vývoj:

V těchto podmínkách a při tomto střídmém krmení projdou larvičky během cca 70 dnů různými instary (stadii). Zajímavé je, že těsně po přeměně do dalšího instaru jsou larvičky průhledné či světlé a před přeměnou jsou oranžové. Po dvou týdnech jsou larvičky již viditelné i pro ty, co hůře vidí a mají přibližně 5 mm (obr.7). Po pěti týdnech mají larvičky již přes 1 cm a od této chvíle se přestávají rychle zvětšovat, i když vývoj probíhá dále (obr. 8). První krevetky se z larviček stanou přibližně za 70 dní (obr. 9). Od larev je poznáme velmi jednoduše. Larvy jsou aktivní a neustále vertikálně hlavou dolů sbírají řasy a hledají něco na dně, v místech, kde je nejvíce světla. Malé krevetky jsou velmi pasivní, pohybují se horizontálně, žijí skrytě a uchylují se do míst, kde je největší tma – pod kameny, za topné tělísko, pod list apod. Mají na rozdíl od dospělců relativně krátká tykadla vůči svému tělu, ta jim ale po prvním svleku narůstají (obr. 10).

Vyberte obrázek na serveru...Obr 10: Mladá krevetka po prvním svleku

Přechod do sladké vody:

Vzhledem k absenci publikací či zmínek o rozmnožování Atyopsis moluccensis, jsem měl strach zda poznám fázi, ve které mohou krevetky přejít do sladké vody. Po přeměně larev na krevetky je potřeba krevetkám poskytnout ještě jednu zvláštní nádrž, ve které je většina vody z nádrže, ve které byly a zde je potřeba jim postupně snižovat salinitu. Po dobu dvou týdnů jim odsávám část stávající vody a doplňuji vodu z nádrže, do které mají být ve finále přeneseny. Až je salinita přibližně na 4 ppt, krevetky opět pomocí skleněné fajfky přelovím do sladkovodního akvária. V této fázi se jsou krevetky plně vyvinuty a žijí naprosto stejně jako jejich rodiče. S dospělci žijí ve velmi dobrém vztahu a často na ně šplhají, aby dosáhly při filtrování vody lepšího efektu (obr. 11).

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 11: Mladá filtrující krevetka stojící na hlavě dospělé samice

Závěrem bych chtěl sdělit, že článek i většina fotodokumentace vznikla při mé první zkušenosti s odchovem těchto krevet. V první snůšce bylo na počátku 127 larev, mladých krevet na konci experimentu bylo pouze 12. Druhá snůška čítala 95 larev a v těchto dnech se z posledních instarů líhne 10 krevet. Zatím poslední snůška, která byla od větší samice čítala přes 400 larev, které jsou nyní stále ve vývoji.

Související fotografie

Komentářů 33 | Přidat komentář | Chronologicky

Zobrazeno: 1-20 z celkem 33
první | předchozí | následující | poslední

Tomáš
18.12.2017 15:58:18

Dobrý den, krevetky chovám více než 2r a nyní jsem si na akvaburze koupil tuto filtrující krevetku, zkušenosti s krevetkami mám, nechal jsem je pomalým mixováním přivykat na jiný chemismus vody a posléze vypustil do 120l akva, kde úspěšně dlouhodobě prosperují neocaridiny. Jak se atyopsisy rozkoukaly, usídlily se na rostlinkách naproti filtru, po týdnu se jedna neaktivně uhnízdila mezi plovocími rostlinami a následně uhynula, po pár dnech ji následovala další. Předpokládám, že tyto krevetky jsou všechny importované kusy, na burze je nabízelo více lidí a já si vybral spíše ty větší, které už tu budou nějaký čas a snad si zvykly na umělé podmínky. Co jsem mohl zanedbat či na co si dát příště pozor? Jaké máte vy či ostatní zkušenosti s tímto druhem z importu.

odpovědět »

Jiří Libus (správce stránek)
19.12.2017 09:44:09

 Dobrý den, Atyopsisy nejsou nijak nároční, pokud si ovšem do prvního svleku "zvyknou" na podmínky v nádrži. Osobně mám tu zkušenost, že pokud se dovezou importované krevety, je nejlepší je dát do stabilní nádrže s poměrně nízkou tvrdostí. Následně je vhodné je třeba půl roku zvykat na tu tvrdší vodu. Co se týče toho, že uhynuly po cca 1 měsíci - vypadá to také, že měly problém se svlekem - ta měkčí voda je ke svleku stimuluje. Na druhou stranu, pokud máte velmi měkkou vodu, tak mohl být problém s tím, že měly nedostatek minerálů k tvorbě krunýře, ale přijít na jasnou příčinu je téměř nemožné.

odpovědět »

Tomáš
19.12.2017 10:04:24

Děkuji za odpověď, nádrž byla více než rok zaběhnutá, ostatní krevetky v ní prosperují, pH 6.7, středně tvrdá voda 12st., což pro ně bylo asi příliš

odpovědět »

Jiří
01.09.2017 17:44:09

 Dobrý den,chci se zeptat, jak je to s krmením těchto krevet v praxi? 
Čím je krmit a jak moc? 
A přežijí i v době, kdy nebudu doma třeba na 2 týdny? 
Krevetky Neocaridina heteropoda bez problémů přežijí, něco si v akvárku vždy najdou i když jsme na dovolené.

odpovědět »

Jiří Libus (správce stránek)
03.09.2017 17:44:48

 Dobrý den, krmit je vhodné jakoukoli prachovou potravou. Dá se např. použít sušená krmiva pro potěr rybek, sekané nítěnky, sekané spařené kopřivy apod. Vše vložit před ústí fitru a ono se to rozpráší po nádrži a krevety to lapají do "vějířů". Jak moc - to je složité specifikovat, ale určitě to nepřehánějte s množstvím, tak aby nedošlo k velkému ukládání nesnězené potravy. Při dvoutýdenní nepřítomnosti nemusíte mít strach - ve vodě je stejně stále spousta bakterií a mikroorganismů, které nevidíme a ony si je lapají. Bez žrádla by také vydržely podobně jako ryby či krevety těch 14dní..
JL.

odpovědět »

Jiří
03.09.2017 18:03:03

Moc děkuji za odpověď. Takže Hikari First Bites by bylo v pohodě :-) Ale hlavně to nepřehnat, ať to nezapadává do štěrku.
Kolik těchto krevetek by mohlo být v akvárku 80*35*40 cm? Mám v něm Neocaridina heteropoda + cca 15 ks Caridina multidentata (ty ty mám už 2,5 roku) a rád bych si pořídil hejno Boraras brigittae. Mohly by v tomto akvárku být 3 nebo i 4 krevety Atyopsis jako dominanta?

odpovědět »

Katka
05.05.2017 11:31:18

Dobrý den,
především děkuji za tyto stránky, jsou velmi přínosné a skvěle napsané.
Moje otázka se týká kulatých akvárek bez filtrace, topení, svícení atd., což Vám jako akvaristovi asi radost neudělá.. přesto se zeptám.
Četla jsem na internetu spoustu článků i s fotkami(kde se na pohled krevetkám dařilo) od chovatelů, kteří přešli na malá, velká a právě i kulatá akvária bez filtrace a ostatní techniky, popřípadé jen se vduchovcím kamenem. Dost mě to zaujalo,protože k akvaristice jako takové vztah nemám, klasické akvárium mě vůbec neláká ale krevetky si přeji už dlouho a líbilo by se mi pořídit 2 kulatá akva 16,5l a do každého třeba 5 nebo 10 malých řasožravých krevetek - nejprve zkusit třeba 2měsíce zaběhnout jestli nebudou zakalené a jestli budou fungovat a pokud ano tak teprve nasadit krevetky. Nicméně jsem se na výstavě zamilovala do filtrujících a proto se ptám - do takového akvária by byylo možná dát 2 filtrující či ne? Potřebují nutně filtr nebo by jim stačil ten vzduch. kamen?
Děkuji

odpovědět »

Katka
05.05.2017 11:59:35

Případně jestli by jste mi třeba poradil kde sehnat větší kulaté třeba 25l, jestli se vůbec vyrábí a jaký do něj filtr, jak přidělat atd?

odpovědět »

Jiří Libus
05.05.2017 14:08:00

 Dobrý den,
díky za pochvalu - to vždycky potěší. 

Otázka je dost obsáhlá, zkusím odpovědět tak, aby bylo vše jasné, ale narovinu si myslím, že bez nastudování literatury a zkušeností s větší nádrží Vám to půjde hůře. Obecně platí, že čím větší nádrž, tím lépe se udržuje chemická stabilita ekosystému a třeba i lépe drží v letních měsících nižší teplota, protože nad 30st. Vám krevety většinou nepřežijí.

S technikou je to obdobné - používá se kvůli tomu, aby Vám udržovala chemickou stabilitu, umožňovala v akváriu držet více chovanců a šetřila práci. Např. filtrace mimo jiné pomáhá odbourávat dusičnany, což v jisté míře dělají i rostliny, ale s filtrací více, tzn. můžete tam mít větší míru organického odpadu a krevety to nebudou vnímat špatně - dusičnany nebudou tolik stoupat.

Kulatá akvária se velká příliš nevyrábí, protože se do nich technika dává špatně a mají malou plochu dna (substrát na dně je také útočištěm mnoha denitrifikačních bakterií a pomáhá stabilitě nádrže, jinak ničemu to kulaté akvárium nevadí. 

Doporučil bych Vám pořídit to kulaté akvárium co největší, do něj dát co nejvíce rostlin, aby odčerpávaly dusík a začaly prosperovat. Nad akvárium nějaké světlo, aby rostliny rostly dobře. Pořiďte také testy - alespoň na NO3 a měřte jejich míru a pokud nebudou nad 50mg/l a nebudou velké výkyvy v pH, tak bych se tam nebál dát ani krevety.

Co se filtrujících týče, tak ty bych tam nedával jednak kvůli velikosti nádrže a jednak kvůli absenci proudící vody, kterou i kvůli své morfologické odlišnosti potřebují.

JL.

odpovědět »

Jiří Libus
05.05.2017 14:10:28

 Co se týče sehnání velkého kulatého akvária, tak to bohužel nevím - nemám s žádným výrobcem kulatých akvárií zkušenost.
JL.

odpovědět »

Katka
05.05.2017 20:33:52

Děkuji za super vysvětlení! Z toho co čtu na internetu od ostatních většinou moc moudrá nejsem, hlavně s těmi hodnotami vody. Někde psali, že ředit odstátou kohoutkovku s kojeneckou balenou funguje dobře, je to pravda?
Nakonec to asi vymyslím tak, že koupím jedno normální třeba 30l s filtrem a dám tam filtrující a do kulatého jen cherry. A pokud by kulaté nefungovalo a nedařilo se jim tam, nechám si ho na kytky a půjdou společně do hranatého, takže spokojená budu já i krevetky

odpovědět »

Jiří Libus
09.05.2017 09:11:43

 Dobrý den, záleží, co chcete s vodou dělat a jaké jsou cílové parametry a jaké jsou parametry té kohoutkové vody a té kojenecké vody. Kojenecká voda je obvykle měkká, takže se pomocí ní může např. snižovat tvrdost vody. pH má většinou kolem 7, takže vodu v nádrži by kojenecká voda přibližovala neutrálu. Kohoutkovou vodu má každý jinou, takže záleží jaké má parametry a co s ní chcete docílit. Je obvyklé, že se voda vyměňuje kvůli tomu, aby v nádrži nebylo moc dusičnanů a aby voda byla laicky řečeno čistší. Musí však být ta zdrojová voda také čistá, což se třeba zde v Brně o kohoutkové vodě moc říci nedá, protože má obvykle třeba dusičnany na hodnotě 50mg/l.. Což ale třeba Atyopsisům nebo cherry nevadí.

JL.

odpovědět »

Katka
09.05.2017 13:32:07

Tak já teď nejprve zavedu akvárko a po nějaké době udělám testy a uvidím, kdybych si s něčím nevěděla rady ještě než tam dám něco živého, tak se na Vás ještě obrátím jestli můžu. Moc mi Vaše odpovědi pomohly, děkuji. 

odpovědět »

Rodolfo Marques
03.09.2016 15:28:55

Hi,
I have some baby atyopis, byt i have some doubts.
I'm using only sea water at 25°c. But after one day i don't see any atyosis. I'm i doing something wrong? Should i mix fresh water with the sea water? I'm putting the larvae directly from fresh water to sea water.

Thank for your help.

Best regards,
Rodolfo Marques

odpovědět »

Jiří Libus
05.09.2016 08:41:37

 Dear Rodolfo, sorry for a longer time to reply. More informations I will sent by email. Sea watter and temperature is OK. Putting larvae directly from fresh watter to sea watter is OK too. There are some more questions about filtration, about setting the tank before putting larvae there etc...

odpovědět »

gusto slovensko
12.05.2016 22:51:21

 Dobrý den, poraďte mi prosim, zakupil som si dve krevetky rodu atyopsis moluccensis o velkosti 4cm no po vpusteni do akvaria o velkosti 500 litrov mi do dvoch hodin obe uhynuli.toto akvarium je zabehnute uz tri roky hnojivo som nedaval minimalne pol roka poradte mi prosim aku chybu som urobil alebo v com je problem ze mi tie krevetky uhynuli dakujem

odpovědět »

Jiri Libus
13.05.2016 10:29:15

 Dobrý den, bez znalosti podmínek ve Vašem akváriu, do kterého byly vpuštěny se těžko radí. Jaké byly hodnoty NO2, NO3, dGH, dKH, vodivost a pH? Pak bychom mohli vědět o něco více. Nicméně mohu zjednodušeně sdělit, že všechny krevety druhu A. moluccensis, které v ČR/SR koupíte jsou importované, takže jejich přivykání na vodu v akváriu je složitější než u jedinců, kteří byli odchováni na zdejších vodách. Je tedy možné i to, že ač máte podmínky pro krevety obecně dobře nastavené, mohli to být jedinci, kteří byli vyčerpání komplikovaným přebalováním mezi importéry a překupníky a nezvládli se přizpůsobit byť jen malé odchylce, kterou jste v nádrži měl. 

odpovědět »

Rodolfo Marques
03.03.2016 16:03:24

hi,

i would like to know if you have this article in English?

Beste regards,

odpovědět »

Jiri Libus
04.03.2016 13:07:36

 Hi, of course, I have... Will sent you soon by email. Best, Jiri.

odpovědět »

Rodolfo Marques
04.03.2016 13:12:50

 Thank you very much! :)

odpovědět »

Zobrazeno: 1-20 z celkem 33
první | předchozí | následující | poslední