Macrobrachium dayanum

Macrobrachium dayanum řadíme mezi velkoramenné krevety patřící do čeledi Palaemonidae. Svou velikostí (samice mají až 7 cm, samci až 9 cm) předčí všechny běžně chované krevetky z rodů Caridina a Neocaridina. Z etologického hlediska je M. dayanum snad nejpozoruhodnější krevetou chovanou ve sladkovodních akváriích. Dříve byla tato kreveta známa pod synonymy Palaemon dayanus a Macrobrachium sintangense. České názvosloví pro tuto krevetu název stejně jako pro ostatní krevety nemá, v obchodech, u prodejců či chovatelů u v zahraničí ji můžeme nalézt pod názvy Kaira river prawn, Red dusty, Ringelhangarnele, Shoko Garnele či Crevette chocolat. Její domovinou je jižní Indie, okolí Bengálského zálivu a řeka Kaira.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 1: Drobný samec Neocaridina zhangjiajiensis var. blue beze strachu dosedl na klepeto dominantního samce Macrobrachium dayanum.


Poměrně rozporuplný nadpis jsem zvolil úmyslně. Při prvním setkání s touto krevetou jsem byl překvapen obrovskými klepety samců. Tento znak je v rodu Macrobrachium obvyklý, nicméně u běžně chovaného druhu M. lanchesteri se samci s takovými klepety nevyskytují. Ve chvíli, kdy jsem si pořídil několik prvních párů, dal jsem jim do nádrže živé krmení – několik menších krevet rodu Neocaridina zhangjiajiensis. Byl jsem velice překvapen, když jsem těchto pár krevet zahlédl přibližně za týden stále v akváriu a po cca měsíci se můj údiv ještě zvětšil, když se v akváriu s obrovskými monstry druhu M. dayanum pohybovalo potomstvo maličkých N. zhangjiajiensis (Obr. 1). Nemohu samozřejmě tvrdit, že si tato Macrobrachia nikdy menších krevet či rybek nezobnou, ale při určitých podmínkách jsou schopna relativně mírumilovného soužití s obyvateli, kteří jsou i desetkrát menší než dospělci tohoto druhu.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 2: Dominantní samec s velkými hnědými klepety


Jak jsem již zmínil v úvodu, patří tyto krevety mezi velkoramenné. Proč právě velkoramenné nám jasně dokládají fotografie dospělých dominantních samců (Obr. 2 a 3).

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 3: Dominantní samec s velkými hnědými klepety

Ve srovnání s krevetami rodu Caridina a Neocaridina se samice Macrobrachií (Obr. 4) také mohou pochlubit velkými klepety, v porovnání se samčími jsou ale jejich klepeta daleko kratší a menší. Typicky zbarvení jedinci jsou většinou nahnědlí, šedí, někdy mají černé a načervenalé skvrnky na klepetech. Samci jsou obvykle tmavší, než samice.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 4: Dospělé samice mají klepeta menší než samci.

Na třetím článku zadečku se klene tmavý oblouk (Obr. 5), poslední článek klepet samců je hnědý a je pokryt štětinami (Obr. 6).

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 5: Na třetím článku zadečku se klene tmavý oblouk.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 6: Poslední článek klepet samců je šedý a je pokryt štětinami.

Jedním ze základních rozlišovacích znaků krevet jsou zuby nacházející se na rostru krevet (hrot, který vybíhá z hlavové části krunýře) (Obr. 7). Jedinci druhu M. dayanum mají na rostru 6-13 dorzálních zubů a 3-7 ventrálních zubů.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 7: Jedním ze základních rozlišovacích znaků krevet jsou zuby nacházející se na rostru krevet.


Chov je povětšinou bezproblémový, musíme však znát určitá specifika druhu. Několik měsíců po vpuštění do akvária se v populaci Macrobrachií vyprofiluje dominantní samec, který celé akvárium považuje za své teritorium. Záleží samozřejmě na velikosti akvária, ve dvouset a více litrových nádrží můžeme nalézt i několik dominantních samců. Tento samec má výrazně větší klepeta než ostatní samci a výlučně on se páří se samicemi a plodí s nimi potomstvo. Někdy se stane, že se při obraně svého teritoria samec pustí do šarvátky s ostatními samci v akváriu. Potom se může stát, že slabší samec příjde o klepeto. Tato situace však pro slabšího samce není fatální a klepeto či jiná končetina po svleku krevetě doroste (Obr. 8).

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 8: Samec, kterému dorůstá levé klepeto, o které přišel v boji se silnějším samcem.

Soužití s drobnějšími krevetami či středně velkými neagresivními rybami je možné. Měli bychom však mít na paměti, že na malém prostoru může docházet k potyčkám mezi Macrobrachii, závojnaté druhy rybek by s Macrobrachii také neměly být chovány (Macrobrachia jim mohou oštipovat ploutve. Drobné rybky by mohly být Macrobrachii pozřeny.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 9: Skrze krunýř prosvítají poměrně velká vajíčka pod pleopodami na zadečku samice.


Voda v akváriu by měla mít 20 – 30 °C, pH 6,5 – 7,5. Akvárium by mělo mít alespoň 50 litrů, raději i více. Stejně jako ostatní korýši, nesnáší tyto krevety byť i stopové množství měďi. Nádrž by měla obsahovat množství úkrytů (po svleku mají krevety měkký krunýř a jsou snadno zranitelné). Úkryty z jávského mechu a jiných jemnolistých rostlin jsou v akváriích s krevetami samozřejmostí. Svlečky krevet v akváriu necháváme – jejich požíráním si jedinci doplňují stravu. V přírodě se tato Macrobrachia živí povětšinou uhynulými rybkami. V zajetí je krmíme klasickou stravou pro všežravé akvarijní ryby, můžeme přidávat i kopřivy. Nejraději mají živou stravu – perloočky, larvy hmyzu, nítěnky apod.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 10:  Z vajíček se líhnou malé téměř průhledné krevetky.


Odchov taktéž není příliš problematický. Chovatelé krevet mají často v povědomí mýtus, že všechny druhy rodu Macrobrachium mají larvální stádia. Právě M. dayanum patří mezi druhy, které larvální vývoj postrádají. Na tento fakt ukazuje už i to, že samice po oplození nosí pod pleopodami jen několik desítek vajíček. Vajíčka jsou velká (cca 1 x 2 mm) (Obr. 9). Oproti tomu krevety s larválním vývojem mívají obvykle několik set maličkých vajíček. Samice nosí vajíčka 30 – 50 dní. Z vajíček se líhnou malé téměř průhledné krevetky, které se první část svého života ukrývají (Obr. 10).

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 11: Rostrum a oči na stopkách právě vylíhlé krevetky.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 12: Klepeto mladé krevetky je již také opatřeno drobnými štětinkami.

Z Obr. 11 a 12 je patrné, že již mají plně vyvinuté rostrum a klepeta a skutečně tedy nejde o larvy. Po cca dvou až třech týdnech se začnou mladé krevetky zbarvovat jako jejich rodiče (Obr. 13) a po dvou měsících můžeme v akváriu pozorovat téměř věrné kopie rodičů s tím, že většinou ještě nerozlišíme pohlaví mladých jedinců (Obr. 14).

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 13: Na cca 14 dní starých krevetkách je již vidět, že se začínají zbarvovat.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 14: U mláďat do dvou až tří měsíců nelze rozeznat pohlaví jedince, ale vypadají již jako kopie svých rodičů.

Celkově jde říci, že Macrobrachium dayanum je druh, který není v akváriích chovaný často, nejde o barevně atraktivní krevetu. Z hlediska jejího chování je však velice pozoruhodná a pozornost chovatelů si jistě zaslouží.

Komentářů 12 | Přidat komentář | Chronologicky

Milan Gruber
06.11.2018 10:45:24

 Dobrý den. Kolik kusů Macrobrachií dayanum můžu chovat ve 100 l.  akváriu. Mám vněm asi 20párů EndlerekDěkuji Gruber Milan

odpovědět »

Jiří Libus
06.11.2018 13:14:34

 Dobrý den, zkusil bych dát do nádrže 2-3 páry a pokud jim to bude vyhovovat, domnoží se. Ono už i těch 40 rybek ve 100 litrech je tak akorát. Takže pokud máte stabilní systém a filtrace na to stačí, tak bych doplňoval jen maličké počty dalších obyvatel.
J. Libus

odpovědět »

Honza
30.10.2018 19:38:24

 Dobry den, 
drive jsem tyto krevetky choval (brnenska voda), krasne prosperovaly, mnozily se a vse ok. Jenze jsem se prestehoval a najednou vubec nejdou, zkousim to jiz po treti a prakticky vzdy do mesice uhynou.Vodu mam nyni z vrtu a jelikoz mela prilis dusicnanu, tak je prohnana pres filtr se silne bazickym anexem. Dusicnany klesly ze 70 na cca 15, ale zaroven hodne klesla tvrdost vody < 2dKH. Muze to byt problem, ktery zpusobuje uhynkrevet? Jinak voda pH cca 7,1 akva 170litru velmi zarostle, zabehle, maji tam sepiovou kost, zije tam stara japonica a nekolik red cherry, ale take se nemnozi, je videt, ze nejsou uplne OK.Dekuji za kazdou radu

odpovědět »

Jiří Libus (správce stránek)
30.10.2018 20:24:55

 Dobrý den, tyto krevety mají podobné nároky jako většina Neocaridin. Dle toho, co uvádíte je jasné, že ta uhličitanová tvrdost je nízká. Kdyby byla alespoň kolem 2 st., tak by si asi zvykly. Co celková tvrdost? Jakou ji máte v té vodě co dodáváte do nádrže? Pokud by byla nízká i ta, tak by asi bylo nejlepší hodit do nádrže punčochu s vápencovou drtí a počkat co to s živočichy udělá. Pokud toto nepomůže, dá se ta punčocha vložit třeba do filtrace. Úplně ideální by bylo použít reversní osmózu a koupit minerály přímo určené k namíchání vody pro Neocaridiny. Ty sice nemám v nabídce, protože v ČR je obvykle skoro všude vhodná voda pro tyto druhy, ale někde by se daly určitě sehnat...Držím pěsti s chovem, JL.

odpovědět »

Honza
30.10.2018 21:19:08

 Test na celkovou tvrdost aktualne nemam, zkusim zitra koupit. Uhlicitanovou tvrdost jsem meril ratajem, ten vysel na 1,5dKH, test uhlicitanove trdosti KnK od Aquaru nenameril dokonce nic :-(
Zkusim tedy zmerit celkovou tvrdost a uvidim, uz mi tam zkomiraji posledni 4 kousky a nevypadaji, ze doziji rana :-(
Kazdopadne dekuji za radu

odpovědět »

Honza
31.10.2018 17:21:29

 Zdravim, tak po zmereni je celkova tvrdost 6dGH
Pridal jsem MgSO4.7H20 tak uvidime, co na to krevetky

H.

odpovědět »

Tomáš
22.03.2018 21:10:10

Dobrý den, jakého věku se dožívají tyto krevetky? V jakém věku dosahují pohlavní zralosti resp. lépe v jaké velikosti?

odpovědět »

Jiří Libus (správce stránek)
23.03.2018 08:04:28

 Dobrý den,
většinou se nedožívají více než 3 roky. Pohlavní zralost je dosti individuální (záleží na postavení jedince v nádrži a na podmínkách prostředí, kde žijí) obecně se dá říci, že jí dosáhnou zhruba po půl roce a v té době mají obvykle cca 4-5cm. 

odpovědět »

LS
10.11.2017 13:26:35

 Dobrý den. jaký máte názor na soužití této krevetky s Atyopsis moluccensis.
Děkuji

odpovědět »

Jiří Libus (správce stránek)
10.11.2017 14:29:39

 Dobrý den, není to úplně ono - sice jsou Atyopsisové velcí, ale jsou velmi mírumilovní a velmi klidní. Je tedy pravděpodobné, že je Macrobrachia budou vyrušovat i v docela dobře zarostlých nádržích. Osobně jsem je ale k sobě z výše uvedených důvodů nedával, takže jasnou zkušenost nemám.JL.

odpovědět »

Rybka
02.05.2017 11:15:15

Dobrý den,

chci si pořídit do 250ky pár kusů bud Macrobrachium lanchesteri nebo macrobrachium dayanum. Na jednom videji sem viděl jak Macrobrachium lanchesteri požírá akva. rostlinu. Takže mě zajímá jestli mi nezlikvidují mé rostlinné akvarium. (video) https://www.youtube.com/watch?v=ZZGJJPdXtHM

Díky za odpověd

odpovědět »

Jiří Libus
02.05.2017 13:20:16

 Dobrý den, spařenou kopřivu a podobně naservírované rostliny rády žerou, ale že bych byl svědkem toho, že by žraly prosperující rostliny, to rozhodně ne. Ani nikde v diskusích jsem nenarazil na to, že by si lidé u Vámi zmiňovaných dvou druhů někdo něčeho podobného všiml. To ale nevylučuje, že se někdy může stát, že kreveta sežere vodní rostlinu - přeci jen do běžných obchodů se vozí velmi často importy a tam o správné určení druhu moc nejde, takže se pak stane, že někomu nějaká kreveta požírá rostlinu a tvrdí o ni, že jde o M. dayanum anebo M. lanchesteri. Na tom videu jde pravděpodobně o nějaké Macrobrachium, které, to se z toho nedá určit, ale osobně bych se pořízení Macrobrachií k rostlinám nebál...
JL.

odpovědět »