S krevetkami, o krevetkách, pro krevetky

Krevety spolu s raky, kraby, langustami, buchankami, blešivci a dalšími živočichy patří do podkmene korýšů. Taxonomie celého podkmene je poměrně komplikovaná a v dnešní době nejednotná. Členění krevet do variet, druhů a dokonce i rodů je neustále upravováno. Vzhledem k tomu, že se každý rok objeví nové druhy, vyšlechtí nové variety a vznikají nové fylogentické objevy, jsou tyto úpravy nevyhnutelné a často nutné. Tato skutečnost však komplikuje život chovatelům, kteří se taxonomií přímo nezabývají a v podstatě jim určení do druhu jen pomáhá najít klíč k chovu a odchovu dané krevetky, kterou si pořídili, nebo hodlají pořídit.
Cílem tohoto atlasu sladkovodních krevet je především vnést světlo do taxonomie několika desítek druhů krevet, které se nejčastěji vyskytují v akváriích chovatelů v ČR.

Jak se řadí krevety do druhu

Běžný chovatel akvarijních ryb má intuitivní tendenci zařadit krevetu do druhu pouze podle jejího zbarvení. Tento zvyk je natolik rozšířený (nejen u nás, ale i po celém světě), že je potřeba se na členění krevet podle barev zaměřit v každém atlase krevet, který vzniká na chovatelském (nikoli taxonomickém) poli. Před popisem toho, jak je tento atlas členěn však musím napsat, že barva bez dalších znaků není v zařazení do druhu vůbec důležitá. Každý chovatel ví, že když si vezl domů svoje krevety z prodejny či od jiného chovatele, byly vybledlé, jejich zbarvení se často velmi lišilo od toho, které je na fotografiích daného druhu. Jde především o to, že zbarvení krevet je řízeno neurohormonálně a záleží na teplotě vody, chemických a fyzikálních vlastnostech vody, stresu jedinců a sociálním postavení jedinců ve skupině. V rámci každého druhu i variety existuje mnoho jedinců, kteří se barevně od populace liší a přitom plodí potomstvo, které patří do dané variety a je stejně barevné, jako ostatní jedinci v populaci. Obecně jde tedy říci, že do druhu krevetu zařadíme pouze podle morfologických odlišností (počet zubů na rostru, charakteru segmentů, počtu končetin atd.) nikoli podle barvy.

Názvy krevet - jak se v nich vyznat

Následující odstavce bych rád věnoval názvosloví krevet. Přestože se v mnoha atlasech vyskytuje u některých druhů české názvosloví, považuji za důležité uvést, že české názvosloví sladkovodních krevet vzniká tak, že si je autor atlasu či překladatelé příruček vymyslí, případně je opíše z některého dalšího podobného atlasu či publikace české názvy obsahující. Obecně vzato české názvosloví krevet i dalších taxonomických skupin nepodléhá žádným pravidlům a je používán takový název, na který si lidi zvyknou. Dále existují lidová označení krevetek – většinou jde o obchodní a jiné názvy vypovídající o barvě druhu apod. Tvorba těchto názvů také nepodléhá žádným pravidlům a jde jen o laické (většinou běžně používané) označení krevety – například Rili Shrimp, White Pearl, African Filter Shrimp apod. V tomto atlasu v závorce za vědeckým označením uvádím nejčastější označení krevety, které se užívá v České republice. Asi nejdůležitější a mnoha pravidlům podléhající je platné vědecké názvosloví latinské. Uvádí se vždy v kurzívě – rodové označní (s velkým písmenem na začátku) a druhové označení (s malým písmenem na začátku). Za rodovým a druhovým názvem bývá uvedena varieta zkratkou var. a názvem variety. Celý název potom vypadá např. takto: Neocaridina heteropoda var. red. Pokud je druh blíže neurčen, označuje se neurčený druh rodovým názvem a zkratkou sp. – tedy Caridina sp. Často se ještě můžeme setkat se zkratkou cf. mezi rodovým a druhovým označením krevety. Tato zkratka znamená, že se jedinec velmi podobá danému druhu či rodu, ale nebyl do něj z určitých důvodů zatím zařazen.

Proč zde neuvádím české rodové a druhové názvy vyskytující se v některých atlasech či chovatelských příručkách? Hlavním důvodem je, že české názvy v pojetí rod + druh se zatím příliš neujali a pokud ano, jde o názvy zavádějící. Uvedu několik příkladů.

1) U Caridina gracilirostris vznikl český název krevetka červenorypá. Přesto se chovatelé baví vždy o C. gracilirostris, o gracilirostriskách či rednosech, ale nikdy o červenorypých krevetkách.

2) U Neocaridina heteropoda vznikl český název krevetka červená. Kromě toho, že původní varieta je průhledná, existují i variety žluté, černé, dvoubarevné, tak stejně jako v předchozím příkladu se baví chovatelé o "cherrynách", žlutých heteropodách atd. Nikoli o krevetkách červených.

3) Protože se vyvíjí nomenklatura krevet při nových objevech a při dalším vědeckém poznání v této době poměrně rychle, není dokonalý přehled ani ve vědeckých označeních. Česká nomenklatura v pojetí, jaké známe u běžných druhů ptáků, savců atd. je v této chvíli pro krevetky zatím nevyvinutá, neustálená a v podstatě nepřehledná.

Z důvodů vzájemného porozumnění by měli chovatelé, prodejci i prodejny používat spíše vědecké latinské označení.

O tomto atlasu

Vzhledem k tomu, že většina chovatelů nemá časové ani finanční možnosti na studium svých krevet pod mikroskopem a detailní zařazení do druhu, je potřeba zaměřit chovatelské atlasy na rozlišování krevet podle barev. V následujícím členění jsou řazeny, popsány a vyfotografovány sladkovodní krevetky, podle barev, které má většina populací v nádržích chovatelů. U některých variet je poukázáno na výjimky a případné odlišnosti. Atlas bude průběžně doplňován o další druhy a variety. Budu rád za každého chovatele, který mi dá zpětnou vazbu a poukáže na možné chyby v tomto atlase, odchylky a případně poskytne svou fotografii variety, která zde není k doplnění tohoto atlasu.

V tomto atlase je tedy kreveta zařazena do druhu latinsky, připsána je varieta a v závorce za tímto názvem je název, se kterým se mimo latinské zařazení setkáme v ČR nejčastěji. 

Krevetky zde dělím podle chovatelsky nejužívanějších charakteristik – tedy podle barvy, případně velikosti (jak jsem výše popsal není toto dělení úplně správné, ale pro chovatele je pravděpodobně "nejčitelnější"). Jako první jsou v atlasu řazeny krevety, které mají na svém těle červenou barvu, v následujících pokračováních tohoto atlasu řadím krevety s přítomností černé barvy na těle, průhledné krevety, krevety s nádechem či odstínem dalších barev ( u této skupiny jde většinou o zbarvení, které je uvnitř krevety – nikoli tedy na chromatocytech na povrchu těla). Dále jsou řazeny další drobné krevetky, které nespadají do žádné z výše popsaných kategorií a na konci jsou zařazeny velké krevety, které mají v dospělosti kolem 10 cm a nelze je tedy zaměnit s dalšími drobnějšími druhy.