Dobrý den, polemiku nad tím jak vypadá soužití ryb a krevet mám zde: www.krevetkus.cz/clanky/jake-ryby-ke-krevetkam.php Z článku je patrné, že je to dosti individuální záležitost a že to spíše chovatel musí zkoušet, než že by bylo jisté, že s některými středně velkými neagresivními druhy krevety přežijí.
Co se týče přírodních krmiv, tak hlavně všeho s mírou a začínat jen s malými dávkami. Jde o to, že v každé nádrži jsou jiné podmínky a pro stavbu krunýře apod. si v různé míře krevety leckdy vybírají různou stravu odpovídající tomu, co jim chybí. Čím bych začal jsou jednoznačně spařené kopřivy, špenátové listy, salátové listy v takové míře, aby je snědly krevety do jednoho dne. Vhodné také je umístit do nádrže pár suchých dubových listů (krevety požírají mikrofilm z planktonu, který se na listech tvoří). Tyto listy tam vydrží pár týdnů.
Dále se dá přilepšovat různými opět spařenými čerstvými lístky dřevin. Např. olše, javor mléč apod. Dále pak pluchy a obilky různých travin a zbytky rozvařených kukuřičných klasů (nikoli zrna, ale odříznete trošku hmoty, která zbyde po okousání kukuřice) .
Lidé používají i ty houby, banán, jahodu apod. Samořejmě, krevety to obírají, ale vzhledem k charakteru těchto plodin bych se trochu bál..
22.06.2020 09:59:23
Dobrý den, polemiku nad tím jak vypadá soužití ryb a krevet mám zde: www.krevetkus.cz/clanky/jake-ryby-ke-krevetkam.php Z článku je patrné, že je to dosti individuální záležitost a že to spíše chovatel musí zkoušet, než že by bylo jisté, že s některými středně velkými neagresivními druhy krevety přežijí.
Co se týče přírodních krmiv, tak hlavně všeho s mírou a začínat jen s malými dávkami. Jde o to, že v každé nádrži jsou jiné podmínky a pro stavbu krunýře apod. si v různé míře krevety leckdy vybírají různou stravu odpovídající tomu, co jim chybí. Čím bych začal jsou jednoznačně spařené kopřivy, špenátové listy, salátové listy v takové míře, aby je snědly krevety do jednoho dne. Vhodné také je umístit do nádrže pár suchých dubových listů (krevety požírají mikrofilm z planktonu, který se na listech tvoří). Tyto listy tam vydrží pár týdnů.
Dále se dá přilepšovat různými opět spařenými čerstvými lístky dřevin. Např. olše, javor mléč apod. Dále pak pluchy a obilky různých travin a zbytky rozvařených kukuřičných klasů (nikoli zrna, ale odříznete trošku hmoty, která zbyde po okousání kukuřice) .
Lidé používají i ty houby, banán, jahodu apod. Samořejmě, krevety to obírají, ale vzhledem k charakteru těchto plodin bych se trochu bál..
J. Libus